Tolik naběháno jsem nikdy neměl, říká v rozhovoru David Bača

S přestávkou pátou sezonu kroutí v dresu Uničova David Bača. Pracovitý středopolař začal s fotbalem v Mohelnici, poté prošel mládežnickými týmy Sigmy Olomouc. Třetí nejvyšší soutěž si zahrál v Uničově poprvé v roce 2013, dále působil v HFK Olomouc a Mohelnici. Jeho návrat do Uničova se uskutečnil v roce 2017 a od té doby se stal nepostradatelným článkem základní sestavy.

Jak vyplňuješ svůj volný čas v době pandemie?

"Volný čas vyplňuji tak, že chodím běhat a snažím se udržovat v kondici, kdyby se sezona znovu nastartovala. S přítelkyní chodíme často na procházky do přírody, moc jiných možností v této době není."

Říkáš, že chodíš běhat. Dostáváte od trenéra Žmolíka nějaké pokyny?

"Ano, trenér nám posílá individuální plán, jak bychom měli běhat. Za sebe můžu říct, že tolik naběháno jako mám teď, jsem nikdy neměl. S lehkou nadsázkou můžu říct, že jsem ideálně připraven na Olympiádu (smích)."

Máš nějakou oblíbenou trasu nebo střídáš možnosti?

"Mám své oblíbené místa. Snažím se to pravidelně měnit a střídat silnici s terénem."

Jaký je tvůj pohled na pandemii Covid 19?

"Můj pohled je takový, že to trvá už rok a nic se nezměnilo. Neustále se mění vládní nařízení. Jsou pozastaveny veškeré kulturní akce, amatérský sport, zavřené školy a služby, mnoho lidí se potýká s pracovními problémy. V mediích se o tom stále mluví a píše, ale světlo na konci tunelu je stále v nedohlednu."

Jaký to může mít dopad na fotbal a ostatní sporty?

"Dopad to bude mít určitě. Nebude snadné dostat děti zpátky na hřiště a do pohybu. Mládežnická základna je důležitá, jinak jednou nebude mít kdo hrát. Bude scházet trénovanost, práce s míčem a celková herní praxe. Projeví se to i na ekonomické situaci. Firmy budou muset víc šetřit."

Patříš mezi hráče, kteří mají zaměstnání na plný úvazek. Jak moc je složité skloubit práci a k tomu hrát třetí nejvyšší soutěž?

"Mám zaměstnání s pružnou pracovní dobou tak, že tréninky stíhám bez problémů a když musím zůstat déle v práci, tak se domluvím s trenérem. S tímto nemám absolutně žádný problém."

Ve 27 letech jsi v ideálním fotbalovém věku. V Uničově máš na svém postu takřka neotřesitelnou pozici. Neláká tě zkusit vyšší soutěž?

"Takové myšlenky jsem měl někdy okolo dvacátého roku života, ale pak jsem si našel práci a už nad tím nepřemýšlel. S přítelkyní už máme vlastní bydlení a život nastaven jiným směrem. Myslím si, že MSFL je pro mě soutěž tak akorát. V Uničově jsem spokojený a šťastný. Je to stabilizovaný klub hrající v popředí tabulky. Všechno tam funguje jak má. Máme skvělou partu a to je hlavní. Teď mi spoluhráči chybí víc než balón."

Jsi se spoluhráči v kontaktu?

"Samozřejmě že jsem. Na sociální síti se často bavíme a probíráme skutečnosti."

Poslední zápas se odehrál v domácím prostředí bez přítomnosti diváků. Bylo to v něčem zvláštní nebo jsi to nevnímal?

"Už jsem odehrál nějaké zápasy, kde nebyli skoro žádní diváci, ale tohle byl úplný extrém. Prázdná tribuna a jen pár podavačů míčů okolo hřiště. Na ten zápas nevzpomínám v dobrém. Zlín si přivezl několik hráčů z áčka a my ten zápas nezvládli. Věděli jsme, že je to na nějakou dobu poslední utkání a v případě vítězství jsme mohli jít na druhé místo, takhle jsme až pátí."

Na závěr nezbývá než doufat, že se soutěže brzy rozběhnou a najde se systém, jak sezónu dohrát. Je něco co bys chtěl vzkázat čtenářům tohoto rozhovoru?

"Určitě bych všem popřál hlavně zdraví a brzký návrat k normálnímu společenskému životu."